TJ KARATE PRAHA
znak ci = láska
znak ci = láska
znak en = vlídnost
znak en = vlídnost

znak ci = láska
znak ci = láska
znak en = vlídnost
znak en = vlídnost
znak si = klášter
znak si = klášter

Pojmenování kata: Ci´en, Ci´en Si, Jion, Jion Si, Jion Ji, Ji´han.

Uvedené čínské znaky názvu této kata jsou zápisem názvu kláštera Ci´en. Samotný název kláštera Ci´en je možné přeložit jako "Soucit". Přesný překlad jednotlivých znaků této kata by byl "Laskavý" a "Milost". Okinavský název Jion vznikl podla tohoto čínskeho budhistického kláštera a současně je to i jedno z pomenovaní pro Budhu. Název kata Jion se na Okinavě překládá jako "Chrámová půda/zem". V Japonsku se název překládá jako "Láska a milost". Údajně termín Jion je starý budhistický výraz, který najdeme ve starých textech a který se už víc v moderní konverzaci nepoužívá. V budhistické terminologii výraz "Ji" symbolizuje univerzální lásku ke všem tvorům, k lidem i zvířatům. Můžeme se setkat i s názvem Jion Ji (Ci´en Si), který se překládá doslovně jako "Klášter Jion".

Historie:

Původ kata Jion je třeba nepochybně hledat v Číně. Jion je velmi stará kata nejistého původu pocházející z číny. Autor této kata je neznámý. Má se za to, že tato kata stála u samotného zrodu bojových umění v Číně. Různé zdroje udávají, že samotný název Jion vlastně představuje legendární klášter Shaolin. Toto je ale nepochybne mylné tvrzení, protože zápisy kanji znaků kláštorů Ci´en a Shaolin jsou úplně odlišné. Naproti tomu není možné vyloučit fakt, že se kata Jion cvičila v legendárním kláštere Shaolin anebo, že vznikla právě na půdě tohoto kláštera. Tato kata se považuje za klasickou shaolinskou kata, začínající Ming pozdravem. Kata se přiřazuje do shaolinského stylu Lohan Chuan (Mnichova pěst). Podla legendy zavedli tuto kata právě shaolinští mniši v provincii Honan.

Na Okinavě se tato kata šířila nejdříve v Tomari te mistra jménem Kosaku Matsumora (1829-1898), odkud se přenesla i do Shuri te. V těchto systémech téměř nepodlahla žádným změnám. V Shuri te se rozšířila díky mistrovi Itosu (1831-1916), který se jí ale velmi nevěnoval a ani jeho žák Gichin Funakoshi (1868-1957) nevěnoval této kata zvláštní pozornost. Zřejmě proto, že koncept této kata není velmi blízký konceptu školy Shotokan. Ale jiný žák mistra Itosu, Chomo Hanashiro (1869-1945) se této kata věnoval a dokonce jeho provedení kata Jion se nám dochovalo v knize Karatedo Taikan autora jménem Genwa Nakasone. Žákem mistra Itosu byl i Kentsu Yabu (1863-1937), který si tuto kata nejen osvojil, ale i předal dál na mistra jménem Kyoda Juhatsu (1887-1968), který ji zakomponoval do svého stylu Toon ryu.

Dnes se jen můžeme domnívat, kdo tuto kata přenesl z Číny na Okinawu. V podstatě neexistují žádné zápisy o příchodu této kata, i když ... je tu jeden příběh, který popsal ve svojí knize "Ryukyu Kempo: Karate" Gichin Funakoshi (1868-1957) odvolávající se na svého učitele jménem Anko Azato (1827-1906). Uvádí, že na ostrově Okinawa ztroskotal čínský ztroskotanec jménem Annan, který začal vyučovat jisté kata v městě Tomari. Instrukce od tohoto mistra z Fuzhou (Foochow) obdrželi : Gusukuma a Kanagusuku (kata Chinto), Matsumura (1792-1896) a Oyadomari (1831-1905) (kata Chinte), Yamasato (kata Jiin) a Nakasato (kata Jitte), všichni z Tomari. Všichni se učili tyto kata najednou, protože mistr se pospíchal s odchodem do Číny. Toto sa mělo stát v Tomari někdy okolo roku 1850. Ikdyž mistr Funakoshi ve svojí knize kata Jion nezmiňuje, domníváme se, že mistr Annan vyučoval i tuto kata. Kata Jion, Jiin a Jitte totiž obsahují stejné techniky či postoje a vzájemně se doplňují.

Gichin Funakoshi Chomo Hanashiro
Gichin Funakoshi (1868-1957) a Chomo Hanashiro (1869-1945)


První fotografie:

První fotografie této kata pocházejí z knihy Ryukyu Kenpo Karate, jejíž autor je mistr Funakoshi. Tato kniha byla vydaná v roce 1922. Později v roce 1938 vydal mistr jménem Genwa Nakasone knihu Karatedo Taikan, kde kata Jion na fotografiích cvičí legendární mistr Chomo Hanashiro (1869-1945). Tato verze je téměř totožná s verzí vyučovanou ve stylu Toon ryu.

Jion - Jitte - Jiin:

Je možné, že kata Jion, Jitte a Jiin představují pouze jednu kata, tak jako Kanku Dai, Kanku Sho a Shiho Kosokun. Zdá se, že je to jedna kata mající různé podoby. Kata vyučují přesně stejné věci, stejné techniky jako postoje a chůzi. Vypadá to, že se jedná o tři verze jedné kata. Jion obsahuje za sebou tři jdoucí techniky úderu patou dlaně. Tyto údery obsahuje i kata Jitte. Tyto techniky najdeme i v kata Jiin, ale v podobě kdy jsou dlaně otočené směrem nahoru jako techniky nukite. Jion obsahuje tři bloky předloktím, přičem Jitte také, ale jsou to bloky mířené na horní pásmo. Jedná se o ty samé techniky, ale v různém postavení.

Protože se jedná o příbuzné kata nabízí se otázka, v jakém pořadí byly vytvořené? Je možné, že jako první vznikla kata Jion a druhá vznikla Jitte. Kata Jiin vznikla asi jako poslední, jako jakýsi druh verze "Sho" kata Jion.

Shaolinský pozdrav:

To že by se mohlo jednat o starou shaolinskou kata nás navádí počáteční a závěrečný pohyb této kata, který je společný ještě i pro kata Jiin a Jitte. Tento pohyb, ve kterém levá dlaň pohltí pravou pěst, je vlastně starým typickým pozdravem stoupenců čínskych bojových umění a samozřejmě i shaolinských mnichů. Či se tento pohyb používal u všech Tomari te kata už dnes nevíme. Je možné, že tento pohyb používal jen jeden mistr vyučující tyto kata. Možné je i to, že se tento pohyb z ostatních kata časem vytratil.

Známe i jiné kata obsahující tento pohyb na začátku a v závěru kata. Jsou to Bassai Dai a Enpi (Wanshu). Liší se jen výškou do které se ruce zdvihají. V Bassai Dai ruce směřují vpřed a do výšky nižšího břicha. Při Enpi jsou ruce položené na levé straně pasu. V Shito ryu jsou ruce při kata Wanshu (Enpi) umístěné před plexus solaris a každá samostatně, nedochází tu ke vložení pěsti do dlaně.

Technická charakteristika :

Jion je vcelku lehká kata a přiřazuje se na 1. Dan. Mnoho technik v kata je obsažených už v řade Heian a Naifanchin /Tekki/. Kdo si už jednou osvojil tyto kata neměl by mít s kata Jion žádné problémy. Ikdyž Jion na rozdíl od těchto kata klade větší nároky na rytmus kata. Většina technik obsaženách v kata Jion je známa každému cvičenci Karate, přičemž kata by neměla dělat problémy trochu pokročilejším karatistům. Vyskytují se tu všeobecne jen jednoduché technika/krok kombinace a schéma, které celá kata následuje vypadá taktéž dost lehce.

Kata Jion učí přímý bojový styl se silnými technikami bez ústupů, charakteristický pro styl Tygra. Kata se vyznačuje technikami zaměřenými na blok a protiútok, přičemž je už na první pohlad jasný jejich bojový význam. Kata obsahuje velké množství jednoduchých technik, ale jsou to právě tyto techniky, ktoré dělají tuto kata zajímavou a vhodnou pro pouliční boj.

Dodnes se vedou dohady mezi historiky, či kata Jion tvořila základní kata, z které vznikly verze cvičené se zbraní, nebo či se tato kata cvičila např. s Bo (tyčíu) už v jejích začátcích. Jak víme, shaolinskéh mnichy proslavilo právě mistrovství s Bo. V okinavském Kobudo se můžeme setkat ješte s kata Tekko vytvořenou mistrem jménem Taira Shinken (1897-1970), která měla, podle některých historiků, tvořit základ pro kata Jion. To by znamenalo, že kata Jion by měla čistě okinavský původ a nebyla přenesená mistrem Annan z Číny.

V současnosti se kata Jion cvičí jen v Shito ryu, Wado ryu, Toon ryu a směru Shotokan.

Embusen

Embusen je japonský termín používaný v karate pro znázornění cvikosledu kata. Jsou zde rozkresleny jednotlivé techniky, obraty, směry přesunů a pauzy mezi technikami.