Sahó, reihó, chování a bezpečnost v Dódžó
Předem této sekce je nutno poznamenat, že studium bojových umění se z vás bude zkoušet udělat lepšího člověka po vnitřní i vnější stránce (po stránce duševní i fyzické, a pod pojmem "lepšího" si představujte spíše "rozvinutějšího"). Jak dalece se to podaří, záleží na vás, učiteli a prostředí. Nikdo se vás nebude pokoušet předělat, ale prostředí a styl výuky v dódžó na vás budou klást určité požadavky, které musíte splňovat i po stránce chování, odpovědnosti a vlastního přístupu. Na to vás žádná kniha ani internetové stránky připravit nemohou, naučíte se to nejlépe praxí. Ale aby to ze začátku nebyl takový šok, najdete zde alespoň základní informace. Nehledejte tady tedy odpovědi na otázku smyslu života nebo zda cvičením dosáhnete osvícení, ale ryze praktické informace.
Sahó, reihó, chování a bezpečnost v Dódžó
V prostředí feudálního Japonska, kde umění budžutsu a budó vyrostlo, se vyvinul přísný systém etikety. Měl mnoho důvodů, ale hlavně nám zachoval atmosféru, ve které byla nadřazenost ctěna a respektována. Respekt nadřazené osobě se promítnul do všech aspektů života všech sociálních vrstev a zvláště do mezitřídních rozdílů. Během války se stalo nejvyšší nutností demonstrovat vlastní podřízenost nebo nadřazenost, zvláště pokud jste ovládali nebo nosili zbraně. Pokud někdo jednal agresivně, byť jeho úmysly takové nebyly, docházelo k nedorozumění a obvykle k nebezpečným situacím. Proto se etiketa při zacházení se zbraněmi a chování při tréninku stala pevně formální.
Dódžó zachovává více-méně polovojenské členění nadřazenosti a podřazenosti podle dvou základních hledisek, stupně a seniority. Pokud si uvědomíte, že studujete něco, co vzniklo jako čistě bojové umění, které bylo použité pro ochranu vlastního života v praktických situacích, přímo vojenská kázeň a disciplína je občas na cvičení nutná, jinak by mohlo docházet ke zbytečným zraněním. I proto je věková hranice pro cvičení se zbraněmi vyšší, než u jiných bojových umění.
SAHÓ – Etiketa
| Arigató | Děkuji vám (neformálně) |
| Dómo | Díky (neformálně) |
| Dómo arigató | Děkuji vám (formálně) |
| Dómo arigató godzaimas | Děkuji vám (velmi formálně) |
| Dózo | Prosím (pokračujte, jděte) |
| Gomen nasai | Omluvte mne (omluva) |
| Koniči wa | Dobrý den |
| Onegai šimas | Prosím (když něco žádáme,po zodpovězené otázce) |
| Rei | Úklona |
| Reihó | Způsob klanění se |
| Ricu rei | Úklona ve stoje |
| Sahó | Způsob etikety |
| Sajonara | Nashledanou |
| Sumimasen | Promiňte; Omlouvám se (abychom upoutali pozornost) |
REIHÓ – Pozdravy
| ŠÓMEN NI REI | Čelní pozdrav, pozdrav k čelní stěně dódžó |
| KAMIZA NI REI | Pozdrav Kamiza, místu bohů |
| OTAGAI NI REI | Vzájemný pozdrav |
| SENSEI (GATA) NI REI | Pozdrav učiteli |
| ŠINZEN NI REI | Pozdrav oltáříku, šinza |
| TAČI REI (RICU REI) | Pozdrav ve stoje |
| ZA REI | Pozdrav v kleče (SEIZA) |
| Sogunó/ni rei | Pozdrav kolegovi |
Pořadí pozdravů na tréninku
Na začátku tréninku:
- JAME (Skončit !)
- SEIRECU (Seřadit se)
- SEIZA (Posadit se)
- SENSEI NI REI / Otagani rei
- MOKUSÓ (Meditace, zklidnění)
- MOKUSÓ JAME (Konec meditace)
- KIRITSU (Postavit se)
Na konci tréninku :
- JAME/Ó JAME (Skončit !)
- SEIRECU (Seřadit se)
- SEIZA (Posadit se)
- MOKUSÓ (Meditace, zklidnění)
- MOKUSÓ JAME (Konec meditace)
- SENSEI NI REI / Otagani rei
- KIRITSU (Postavit se)
Dále je důležité znát
- Správné úklony pro vstup do a opuštění Dódžó
- Správný způsob přístupu k staršímu cvičícímu, když se ptáme na radu
- Správný způsob chování, když jste vybrán za dobrovolníka
- Správný způsob přístupu k mladšímu cvičícímu, když mu nabízíme radu
- Správné chování při čekání na pozvání, abychom se připojili ke skupině při pozdním příchodu
- Správné chování, když se omlouváme, pokud potřebujeme opustit Dódžó z libovolného důvodu
- Správné reihó, když vás starší cvičící použije jako demonstrační příklad pro techniku
- Správné reihó, když jste jako starší cvičící použili studenta pro demonstraci techniky
Pokud vás ten výpis vyděsil, lekáte se zbytečně. Ostatně celý soupis morálky a nepsaných pravidel se nedá postihnout, všechno se časem na tréninku naučíte. Starší studenti vám jdou vždy příkladem, nováčkům je řada neznalostí samozřejmě odpuštěna, ale s rostoucím stupněm nebo délkou tréninku je nutná větší zodpovědnost a osobní příklad. Jak by to na tréninku nemělo vypadat (pár příkladů, určitě se každému z nás někdy povedlo něco podobného provést a každý by dokázal něco dalšího přidat...):
- Nošení přezůvek nebo sportovních bot v Dódžó
- Konzumace potravin v Dódžó
- Rušení ostatních nebo sebe sama např. zastavování a přetáčení videokamery, nechávání zapnutého alarmu, zvedání mobilních telefonů (zanechaných v zapnutém stavu...), atd.
- Nošení náramků, hodinek nebo přehnaného make-upu
- Zbytečné hovory. (Dódžó není místo pro klábosení nebo diskutování o filosofii, byť by se vztahovala k bojovému umění. Jediné možné rozhovory se mohou týkat zvýšení efektivnosti.)
- Nechat ležet vybavení na podlaze jako překážku
- Procházení mezi studenty a učitelem, když sledují učitele
- Vstupování do prostoru někoho, kdo cvičí
- Přicházení pozdě, nebo hůře – stálé dřívější odcházení
- Odmítání účastnit se činnosti
- Neprokazovat respekt starším cvičícím, např. ignorováním jejich pomoci, hádáním se atd.
- Cvičením jiných forem než těch, které jsou formálně vyučovány
- Zaujímání nepříslušícího místa vedle staršího cvičícího v Dódžó